- Štítky blogu
Potřebujete s něčím poradit?
Serpentin, serpentinit a hadec – co jsou zač?
Jste-li milovníky kamenů, určitě jste se už s pojmy serpentin a serpentinit setkali. Málokdo však ví, co se za nimi opravdu skrývá. A co s nimi má společného hadec? Pojďme se všem třem podívat na zoubek.
Obr. 1: Vzorek serpentinitu z Kalifornie
Je serpentin totéž co serpentinit?
Na první pohled se zdá, že pojmy serpentin a serpentinit jsou v češtině i angličtině (serpentine/serpentinite) synonyma. Často se tak totiž používají. Ve skutečnosti ale označují dvě rozdílné věci. Serpentin je souhrnný název pro skupinu minerálů vzniklých serpentinizací, tj. specifickou přeměnou křemičitanů bohatých na hořčík a železo. Mezi nejvýznamnější minerály serpentinové skupiny patří chryzotil, antigorit a lizardit.
Serpentinit je metamorfovaná hornina, která se z velké části skládá z jednoho nebo více druhů serpentinu. Vyskytuje se v různých podobách na všech kontinentech včetně Antarktidy. Hornina serpentinit má i český název hadec.
Naskýtá se otázka, co má serpentin, serpentinit a hadec společného s hady (zoologicky Serpentes). Uvádí se, že svá hadí jména získaly díky barvě a textuře připomínající tyto plazy a jejich kůži. Zajímavá je i skutečnost, že pro hady a ještěrky jsou hadcové ostrůvky (tj. místa, kde hadce vystupují na povrch) vyhledávaným biotopem. Obzvláště na jaře se rádi sluní na obnažených hadcích, které se díky tmavé barvě a minimálnímu zastínění poměrně rychle nahřejí.
Obr. 2: Bývalý lom na serpentinit (Maryland, USA) a zástupce našich hadů užovka hladká (Coronella austriaca)
Vlastnosti serpentinitu
Na rozdíl od běžných křemičitanů je serpentinit bohatý na hořčík, extrémě chudý na vápník a často se v něm vyskytují žíly obsahující těžké kovy. Tyto vlastnosti spolu s vyšším pH významně ovlivňují složení vegetace v místech, kde hadce vystupují na povrch. Pro řadu rostlin jde o lokality se stresujícím až toxickým prostředím. Soustředí se na nich pouze ty druhy, které vyžadují zásaditou půdu a netrápí je nedostatek vápníku.
Obr. 3: Mohelenská hadcová step, evropsky významná lokalita
Vzhledově je serpentinit dost proměnlivý kámen. Jeho nejtypičtější barvou je zelená ve všech možných světlých i tmavých odstínech. Méně často se setkáváme s červenohnědými serpentinity. Právě takové najdeme i nedaleko našich hranic, na německé straně Krušných hor v okolí města Zöblitz (viz obr. 5). Většina serpentinitů se pyšní zajímavými kresbami, existují ale i jednolitě zelené varianty bez textury. Na Mohsově stupnici tvrdosti dosahuje serpentinit hodnoty 2,5–3,5 stupně.
Obr. 4: Ukázka variability vzhledu zelených serpentinitů: vlevo detailní pohled na vzorek z Tuxských Alp (Rakousko), vpravo na vzorek z Číny
Využití serpentinitu
Z popsaných vlastností je zřejmé, že se jedná o relativně měkký, snadno opracovatelný dekorativní kámen. Proto není divu, že je již odpradávna oblíbeným materiálem pro výrobu šperků, obřadních a uměleckých předmětů v různých kulturách po celém světě.
Pro tyto účely si serpentinit oblíbili například starověcí Egypťané, Inuité nebo Inkové, kteří ho získávali ze známé peruánské žíly procházející pod Machu Picchu. Kámen z této lokality je ceněný dodnes, ovšem je čím dál vzácnější kvůli dlouholetému zákazu těžby. V Peru se z něj v současnosti vyrábějí především ceremoniální předměty.
Obr. 5: Ukázka předmětů ze serpentinitu – repliky soustružených pohárů z německého Zöblitzu a sošky z Egypta (datace cca 13.–12. století před Kristem)
Serpentinit se prosadil také v kamenictví při výrobě fontán, křtitelnic, pomníků a zahradních dekorativních prvků. Své využití našel i ve stavebnictví. Dříve se z něj u nás stavěly silnice a budovaly rybniční hráze. Dodnes se používá na dekorativní stavební prvky, jako jsou dlažby či vnitřní a venkovní obklady.
V Evropě byly v předkolumbovské době žádané zejména dekorativní serpentinity z Řecka (okolí města Larisa) a z Itálie (Piemontsko, Toskánsko). Serpentinit pocházející z okolí toskánského Prata můžete obdivovat například ve Florencii, kde je součástí nádherně zdobené fasády věhlasné katedrály Santa Maria del Fiore (stavba byla dokončena v polovině 15. století).
Obr. 6: Nádherná fasáda katedrály Santa Maria del Fiore se zeleným serpentinitem z Toskánska
Běžně prodávané jadeity jsou ve skutečnosti serpentinity
Samostatnou kapitolu tvoří prodej jednolitě zbarvených serpentinitů, běžně vydávaných za jadeity. Ani mne donedávna nenapadlo, že většina jadeitů a jadeitových korálků na trhu nemá s pravým jadeitem nic společného – všechny kameny a korálky na obr. 7 jsem nakoupila jako jadeity...
Jak poznat, že máte doma pravý jadeit, a ne serpentinit? Zkuste vzít kapesní nůž nebo hřebík a rýpnout do něj. Povede-li se to, máte v ruce serpentinit – jadeit je totiž mnohem tvrdší kámen, na Mohsově škále tvrdosti se pohybuje kolem stupně 6,5.
Obr. 7: Ukázky serpentinitů prodávaných jako jadeity
